Duševní poruchy, diskriminace a Světová zdravotnická organizace

Lidé trpící duševními nemocemi byli dlouhodobě vyřazováni ze společnosti a někdy dokonce za projevy svých chorob trestáni. Ve středověku charakterizovala věta „Fame plagiis, vinculis, coercendus est insanus“ (volně přeloženo: duševně nemocný musí být zkrocen hladem, bitím nebo okovy) péči o jedince s duševní chorobou. Teprve později díky rozvoji poznání lidstva o přírodě i o sobě samém, díky změnám filosofických postojů v období renesance a osvícenství a díky enormnímu úsilí lékařů jako byli např. Johan Weyer (1515 – 1588), William Tuke (1732 – 1822), Filip Pinel (1745 – 1826) a další, se podařilo opět probojovat původní Hippokratovu myšlenku, že duševní choroby jsou způsobeny dysfunkcí mozku a patří k poruchám zdraví.

Psychiatrie se ve 20. století se plně medicinizovala. Došlo k obrovskému rozvoji poznatků o mozku a jeho funkci. Jsou popisovány geny (genom), které podmiňují abnormní chování a myšlení duševně nemocných. Byl prokázán vliv faktorů ze zevního prostředí (envirom) na expresi genů a tím i na rozvoj a persistenci duševních poruch. Nová psychofarmaka již nejsou nacházena náhodně či produkována jako analogie přírodních látek, ale jsou syntetizovány molekuly, které cíleně ovlivňují některé oblasti CNS podle předpokládaného mechanismu účinku. Objevují se další biologické prostředky ovlivňující lidskou psychiku, jako je působení světla, magnetické energie, spánková deprivace apod.  Psychoterapeutické postupy se stávají kratší, strukturovanější a v kontrolovaných studiích prokazují svoji účinnost. Někdy tento vývoj bývá souhrnně popisován jako  3. psychiatrická revoluce. Jistě není náhodou, že Nobelova cena za fyziologii a lékařství byla v roce 2000 udělena společně A. Carlssonovi, P. Greengardovi a E. Kandelovi za výzkum v oblasti přenosu informací v mozku.

Velká studie organizovaná v 90-tých letech Světovou zdravotnická organizace, Světovou bankou a Harvardskou univerzitou pod názvem Global Burden Disease  prokázala, že neuropsychiatrické choroby přinášejí především rozvinutým zemím největší ztráty pracovní schopnosti.  Podíl neuropsychiatrických poruch na celkovém množství let ztracených předčasnou mortalitou a morbiditou (DALY) je v Severní Americe, Západní a Střední Evropě  22,0 %, což představuje první místo ještě před kardiologickými (20,4 %) a onkologickými (13,7 %) onemocněními! Nejvýznamnějšími jednotlivými chorobami zde byly ischemická choroba srdeční, rekurentní depresivní porucha a cerebrovaskulární choroby.

Možná i z těchto důvodů vyhlásila Světová zdravotnická organizace za téma svého Světového dne zdraví v roce 2001 právě duševní zdraví s mottem „Stop exclusion, dare to care“ (www.who.int/world-health-day). Generální tajemnice WHO Gro Harlem Brundtlandová napsala: „Vlády chybily, když neposkytly svým občanům dostatečné prostředky na léčbu. A lidé pokračovaly v diskriminaci těch, kteří trpí duševními poruchami“. Za nejzávažnější neuropsychiatrické choroby považuje WHO schizofrenii, deprese, Alzheimerovu chorobu, epilepsii, mentální retardaci a alkoholovou závislost. Doporučuje, aby bylo zajištěno adekvátní finanční krytí  péče o duševní zdraví a aby byl věnován dostatek prostředků takto zaměřeným výzkumným projektům.

Také výroční zpráva WHO v roce 2001 (www.who.int./whr/index.thm) je poprvé její historii věnována pouze jedné skupině poruch zdraví – duševnímu zdraví a duševním nemocem. V jejím doporučení se konstatuje, že duševní zdraví bylo příliš dlouhou dobu zanedbáváno. Má přitom zásadní význam pro spokojenost každého člověka, společnosti i země. Je proto třeba k němu zcela nově přistupovat a dosáhnout rovnoprávnosti v přístupu k tělesnému a duševnímu zdravím.

Ve vyspělých státech, jako je Holandsko či Velká Británie je dle WHO více než 20 % zdravotního rozpočtu věnováno péči o duševní zdraví. Z našich nedokonalých informací vyplývá, že v ČR je to několikanásobně méně. Bylo by velkou chybou, kdybychom nevyužili současnou příznivou situaci. Obrovský rozvoj poznatků o duševních poruchách a duševním zdraví a doporučení vrcholné světové zdravotnické organizace jistě vytvářejí prostor pro to, aby naše snahy o probojování lepšího postavení a podmínek pro naše pacienty, pro naši práci a tím i pro náš obor byly úspěšnější než v minulosti.

 

Jiří Raboch

Praha 10.12.2001

V naší zubní ordinaci můžete objednat bělení zubů za atraktivní ceny - bělení obou čelistí již 5 500Kč .